- Jméno: Jakub Mačát
- Přezdívka: Mači
- Věk: 23 let
- Vzor:
- Koníčky: basket a káva
Ohlédnutí ze sezonou 2009-2010
Do Krajského Přeboru jsme se vrátili ve velkém stylu po šesti letech a začátek nám vyšel náramně.Hned v prvním kole
jednoznačná výhra 3:0 nad Chocní.Následoval dobrý bod z Dobříkova potvrzený doma těsnou výhrou 1:0 nad M.Třebovou.
První porážka ve Svitavách nás nechala v klidu.Vždyť jsme ještě dvanáct minut před koncem vedli,ale potíže už přicházely.
Anglické týdny v podobě vložených kol ztížené zraněními přinesla první krizovou situaci v podbě domácí porážky 1:3 se
Stolany.Bylo to pro nás klíčové utkání podzimu a porazil nás jediný hráč-Antoš,který dva góly dal a třetí vypracoval.Další
porážka v Srchu nás v tabulce nasměrovala dolů,což ještě umocnil debakl 0:7 na Slovanu,kde dostaly hlavní opory volno.
Následoval hubený bod za domácí remízu s Lanškrounem vyšperkovaný výhrou 3:2 v Č.Třebové,kde se blýskl hatrickem
nestárnoucí Menzel.Plusové body jsme doma znovu nedokázali potvrdit proti Tesle B,ale proti silnému soupeři byl dobrý
i bod.Nic to ale neměnilo na tom,že naše hřiště přestalo být tvrzí,což byla vedle řady zranění a kolísavých výkonů naše
největší potíž.Přesto jsme se v závěru podzimu výhrami v Mýtě,doma s Holicemi a vydřenou remízou 3:3 se silným
Hlinskem odpoutali se ziskem 20 bodů ode dna tabulky.Naše obavy před jarem ale zůstaly.Za námi byly týmy,
které tam neměly co dělat a bylo jasné,že Č.Třebová,Letohrad,V.Mýto ani Holice to tak nenechají.
To jsme ještě netušili,že půjdeme do jarních odvet notně oslabeni.Už na podzim odešel Židík a zdravotní problémy na hřiště
nepustily V.Hušku,Pavelku a Ulvra.Nekonečná zima nás navíc donutila sehrát první zápas na umělé trávě v Letohradě,kde
jsme jen díky střelecké nemohoucnosti prohráli 0:1 s Dobříkovem.Další porážky 0:2 v M.Třebové a 0:3 ve Stolanech naši
situaci ještě zhoršily.První jarní gól po více než 300 minutách přinesl doma proti Srchu také první tři body.Pak jsme doma v
dohrávce přehráli nečekaně,ale zaslouženě silné Svitavy,ale naše sny o vzestupu rázně uťala porážka 0:4 v Lanškrouně.
Ta nějtěžší rána na nás dopadla hned v dalším kole v Chocni.Středa 28.dubna se pro nás změnila v černou noční můru.
Při běžném hlavičkovém souboji ve středu hřiště trefil loket choceňského Bálka obličej našeho Šedivého.Následky byly
katastrofální nejen pro samotného Šedivého,ale pro celý náš fotbal.Šedivý se po několika lebečních frakturách na hřišti už
neobjevil.Bohužel jsme jej ve středu obrany nedokázali nahradit a propadli se na samé dno.S trochou nadsázky můžeme
říci,že Bálek jediným úderem nevyřídil jen Šedivého,ale celý Žamberk.Navíc vyvázl bez jakékoliv trestu,což je naprosto
nepochopitelné.V dalším kole jsme sice uhráli bod s obrozenou Č.Třebovou,ale pak přišla série čtyř porážek v řadě,z nichž
hlavně ty domácí 1:4 s Poličkou a 0:1 s Mýtem nás pasovaly na hlavního kandidáta sestupu.Tři kola před koncem jsme
vykřesali jiskřičku naděje ušmudlanou výhrou 3:1 v Holicích,ale naše postavení bylo i nadále vratké a záchrana nebyla jen
v našich rukách.Museli jsme po očku sledovat situaci v divizi a trpně čekat na zaváhání našich konkurentů v boji o záchranu.V posledním kole nás čekalo sousedské derby s Letohradem B,které jsme s odřenýma ušima vyhráli 3:1 a
čekali na výsledek zápasu V Mýto-M.Třebová,které domácí vyhráli 1:0 a zachránili nám tak účast v Krajském Přeboru v
příští sezoně.Měli jsme obrovské štěstí,jehož velikost nám došla po remíze 3:3 v divizním utkání Živanice-Letohrad.Tento
výsledek by nás rovnou poslal z 15.místa bez baráže zpět do 1.A třídy,takže jsme utekli hrobníkovi z lopaty ne za
minutu,ale za vteřinu dvanáct.Poučíme se v nové sezoně,celkově naší osmé v KP,z krizového vývoje?